U Schelů
Komorní galerie

Ohlédnutí

Výstavní sezóna 2016

Jarní výstava

( prodejní přehlídka obrazů, grafiky, keramiky a soch )
3. – 13. 5. 2016

úterý – pátek 14.00 – 18.00 h
sobota 10.00 – 12.00 h

Jaroslav Róna

27.5. – 9. 7. 2016
(náhled do ateliéru sochaře, skláře, malíře, scénografa a příležitostného herce, člena skupiny Tvrdošíjní, komické skupiny Tros Sketos…)

pozvánka
rona_1rona_2

brožurka ke stažení: skladacka Rona

článek o výstavě: Sluneční rytíř se hrdě vzpíná v Komorní galerii u Schelů

19. 8. – 17. 9. 
KLUCI – výstava obrazů Milana Stýbla a soch Petra Schela

kluci pozvanka

obrázky z výstavy: Klucí z podkluku

23. 9. – 15. 10.
Dalibor Matouš – obrazy (tvorba z kubistického období)

pozvanka_matous

text k výstavě: Dalibor Matouš – Sestry spánku

21. 10. – 19. 11.
A + K – obrazy spolužaček z Uherského Hradiště
vernisáž 21. října v 17 hodin

ak-pozvanka

obrázky z vernisáže: Aleny Schelové a Karolíny Šimíčkové

26. 11. – 23. 12.
Adventní výstava

advent_pozvanka

 

Výstavní sezóna 2015

otevírací doba
úterý až pátek: 14 – 18h
sobota: 10 – 12h
V listopadu a prosinci rozšířená otevírací doba (sledujte v NOVINKÁCH)

17. 4. – 25. 5.
Ota Janeček
 – prodejní výstava obrazů, kreseb, grafiky a soch

Ota Janeček: Dívka s ptáčkem (linoryt)

Ota Janeček: Dívka s ptáčkem (linoryt)

vernisáž výstavy v pátek 17. dubna v 17 h
výstava potrvá do 22. května 2015

Prodejní výstavu originálů obrazů, kreseb, grafiky a soch Oty Janečka uvede malířův syn ing. Tomáš Janeček.
Výběr z vystavovaného souboru včetně cen naleznete na www.stranách galerie v oddílu Prodejní nabídka.

ota_janecek_foto

Ota Janeček – životopis

29. 5. – 4. 7.
Kurt Gebauer

Tento projekt je spolufinancován statutárním městem České Budějovice

CB_logo

Gebuer pozvanka 1Gebuer pozvanka 2

Kurt Gebauer, nar. 1941, sochař, multimediální umělec a pedagog, člen Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece, vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně,  Kamenicko-sochařskou školu v Hořicích a Akademii výtvarných umění v Praze (sochařský ateliér Vincence Makovského a Karla Lidického). Následovaly stáže ve Stuttgartu a v Paříži. V r. 1990 byl jmenován profesorem Ateliéru všeobecného sochařství VŠUP Praha.

Vyšel z tradic českého a evropského sochařství a brzy si našel vlastní cestu. Originálním způsobem obohatil proud nové figurace. Dospěl k typické nadsázce a grotesknímu či ironickému ztvárnění nejrůznějších situací příznačných pro svou dobu a vyjadřujících v nejrůznějších jinotajích vztahy ve společnosti. Ovládá klasické sochařské techniky, ale zajímá ho spíš netradiční užití nejrůznějších materiálů od kamene a dřeva až po textil, seno, dráty, pletiva, fólie či laminátové hmoty a elektrické světlo.

Má velký cit pro zasazení soch do volného prostoru, do přírody i do městského prostředí, do vnější i vnitřní architektury. Vytváří trvalé i dočasné instalace. Často jsou jeho sochy dominantní, výrazné a nepřehlédnutelné, jindy naopak s jemností a dokonce až nenápadností dokreslují prostor, vždy užitím materiálů, které s prostředím či tématem dokonale souzní.

Zabývá se několika námětovými okruhy. Jeho tvorba je aktuální a přitom nadčasová. Vychází sice často ze společenských proměn, reaguje na určité politické události, ale přitom mají série jeho kreseb nebo jeho sochařské návrhy a realizace obsah, který se nás týká v každé době, ať už žijeme v totalitním režimu nebo v demokratických podmínkách. Jeho tvorba nikdy není pouhým manifestem, který má vyjádřit mravní postoje. Přináší totiž vždycky výpověď o každodenním životě, projevuje se v ní smysl pro jeho rozmanitost a proměnlivost. Zrcadlí se v ní jeho nevšední pozorovatelský talent. Kurt Gebauer dokáže vyjádřit všednost tak poutavým způsobem, že trvale vzbuzuje pozornost, a to u starší  mladší generace. Jeho projev působí mladě a živě, protože vychází z nejjemnějšího a nejpřesnějšího vystižení toho, co se kolem nás každý den děje.

Civilní portrét sochaře Kurta Gebauera

Civilní portrét sochaře Kurta Gebauera

Kurt Gebauer si na Lannově třídě v Českých Budějovicích vykračuje spolu s galeristkou Alenou Schelovou, sochařem Michalem Trpákem a jeho „Humanoidy“. Na výstavu Kurta Gebauera v Komorní galerii u Schelů naváže od 18. června Trpákův projekt „Sochy ve městě“, jehož se Kurt Gebauer letos rovněž zúčastní.

Kurt Gebauer si na Lannově třídě v Českých Budějovicích vykračuje spolu s galeristkou Alenou Schelovou, sochařem Michalem Trpákem a jeho „Humanoidy“. Na výstavu Kurta Gebauera v Komorní galerii u Schelů naváže od 18. června Trpákův projekt „Sochy ve městě“, jehož se Kurt Gebauer letos rovněž zúčastní.

K jeho od studijních let rozvíjeným motivům patří plavkyně nebo vznášející se figury. K jejich ztvárnění volí nejrůznější materiály – od „vycpaných“ soch 60. – 70. let až po užití laminátů a elektronických zařízení. Navíc k nim existují četné kresby, na kterých je zřetelně vidět, kterými směry se jeho tvorba rozvíjí. Sochařův projev je intuitivní, promítá se do něj to, co většinu z nás zajímá. Reaguje na situace, které všichni zažívají, nebo o kterých každý sní (létání). Kurt Gebauer má štěstí v tom smyslu, že oslovuje široké vrstvy lidí bez ohledu na jejich vzdělání.
(Z textu Jiřího Machalického pro katalog k výstavě Kurta Gebauera v pražské Galerii NoD v lednu 2014).

 

Výběr z tvorby a výstav Kurta Gebauera: 

1986 – EXPO Vancouver – expozice Svět v pohybu
1973 – Zbytnělý papoušek
80. léta – cyklus Trpaslíci (reakce na pomníkové „Leniny“)
1976 – Utíkající dívka, Opava, Antverpy
1983 – výstava Figury létající a blikající
1992 – Pyramidální trpaslík (Jelení příkop Pražského hradu)
1994 – Rockhead, Wei Hai, Čína
1995 – výstava v českobudějovickém Domě umění
1995 – Alenka, Praha – Libuš
2000 – Plavkyně , výstava ve Vojanových sadech, Praha
2000 – ponorná socha Vltava (Praha, evropské město kultury)
2001 – Housenka raného kapitalismu, Zlín, Praha
2006 – Miniatura obřího trpaslíka, Praha
2007 – Srdce pro lapidárium, Praha
2008 – Dialog, Praha – Nové Butovice
2008 – W. A. Mozart, Brno – Zelný trh
2009 – Pomník policistům a hasičům, Praha – Karlov
2010 – Klecohlavy, Praha – Muzeum Kampa
2014 – Be Twenty One – Vznášení, NoD Praha

autor Ceny TýTý a Ceny adiktologie „Hlavovzhůr“

Prosím doplnit popisku.

Prosím doplnit popisku.

Gebauerova socha Alenky z roku 1985 dominuje dvorku galerie.

Gebauerova socha Alenky z roku 1985 dominuje dvorku galerie.

Před vernisáží zavládla na dvorku galerie pohoda, jak je patrno i ze spokojenosti Kurta Gebauera (na snímku vpravo).

Před vernisáží zavládla na dvorku galerie pohoda, jak je patrno i ze spokojenosti Kurta Gebauera (na snímku vpravo).

Pohled do části expozice v interiéru galerie.

Pohled do části expozice v interiéru galerie.

Skupině chodců dal Kurt Gebauer název Trubkouni.

Skupině chodců dal Kurt Gebauer název Trubkouni.

Spokojeni byli i početní hosté vernisáže, stejně jako ti, kteří přišli v průběhu Galerijní noci (celkem kolem 200 návštěvníků).

Spokojeni byli i početní hosté vernisáže, stejně jako ti, kteří přišli v průběhu Galerijní noci (celkem kolem 200 návštěvníků).

Při vernisáži a poté při Galerijní noci zahrál a zazpíval se svou skupinou Petr Schel.

Při vernisáži a poté při Galerijní noci zahrál a zazpíval se svou skupinou Petr Schel.

10. 7. – 29. 8.
Keramická škola Bechyně

keramici

4.9 – 10.10.
Kamil Lhoták

lhotak

16. 10. – 21. 11.
Francouzský podzim

stepan pozvanka

28. 11. – 23. 12.
Adventní výstava

Advent_2016

 

Plán výstav sezóny 2014

otevírací doba
úterý až pátek: 14 – 18h
sobota: 10 – 12h
V listopadu a prosinci rozšířená otevírací doba (sledujte v NOVINKÁCH)

18. 3. – 5. 4.           Jarní výstava

11. 4. – 10. 5.        Fotografie Stanislavy Brůhové

Bruhova pozvanka2

16. 5. – 20. 6.       Jiří Anderle – grafika a kresby pro knihu Láska za lásku

Anderle_pozvanka

Výstava „Láska za lásku“  v Komorní galerii u Schelů 

prezentuje soubor 90 kreseb Jiřího Anderleho ke stejnojmenné knize. Anderleho kniha vzpomínek vyšla koncem minulého roku a byla okamžitě rozebrána. Z dotisku pražského Radioservisu budou při výstavě k dispozici knihy, které pro tuto výstavu autor předem podepsal. Jiří Anderle, který je jako výtvarník proslulý vysoce profesionální technikou, se tentokrát představuje jako kreslíř volné ruky a upřímného citu. Anderleho autorské ilustrace doplňuje grafický cyklus věnovaný významnému jubilantovi letošního roku Bohumilu Hrabalovi a několik kolorovaných leptů. Výstavě vévodí rozměrná olejomalba „Klec“, kterou pro tuto výstavu zapůjčila ze svých sbírek Alšova jihočeská galerie v Hluboké n. Vlt.

Poprvé vystavený soubor kreseb – ilustrací Jiřího Anderleho pro knihu Láska za lásku dokumentuje jeho chlapecká léta v obci Pavlíkov na Rakovnicku. Anderle podmanivým způsobem dokonalého vypravěče a kreslíře vzpomíná na vesnický život , na rodiče, příbuzné, na školní léta. Ztvárňuje krásu všedních věcí a kouzlo prostých příběhů. Uvádí nás do světa, kde  každý znal každého. Pamatuje okamžiky, kdy nastala chvilka „voňavého čekání“ na chléb, který v peci pekla babička. Kreslí dědu, jak se při orání zlobí na krávy, které si myslí své a mají krásné oči…

Návštěvníci výstavy a posluchači oblíbených nedělních podvečerních pořadů ČR 2 s vyprávěním Jiřího Anderleho, kterých se v průběhu 17 let uskutečnilo už téměř tři sta, tak mají možnost shlédnout i vizuální podobu jeho zpomínek.

Jiří Anderle ( nar. 1936) prožil dětství v Pavlíkově, během studia výtvarného umění v Praze hrál osm let v kapele a zblízka pozoroval dění při vesnických tancovačkách. Po absolvování Akademie výtvarných umění v Praze působil osm let v Černém divadle Jiřího Srnce jako kulisák, později jako herec-mim. Vystupoval na jevištích předních divadel Evropy, Ameriky, Austrálie. Jeho tvorba je poznamenána bohatými prožitky a životními zkušenostmi, tématem je mu člověk s jeho osudem. Od poloviny 60tých let získává na mezinárodních bienále grafiky desítky ocenění. Jeho díla jsou zastoupena v předních světových muzeích a galeriích (Národní galerie Washington, MOMA, Metropolitní muzeum a Židovské muzeum New York, Institut umění Chicago, Centre Georges Pompidou, Muzeum moderního umění  města Paříže, Albertina Vídeň).

 

Speciální nabídka komponovaných večerů v průběhu výstavy:

–  úterý 20. května od 19 hodin: prohlídka výstavy, četba z knihy Jiřího Anderleho Láska za lásku, zpěv a kytara Petr Schel
– sobota 24. května od 18 hodin: prohlídka výstavy, četba z knihy Jiřího Anderleho Láska za lásku, reprodukované vyprávění Jiřího Anderleho a muzicírování souboru Grafičanka (bubny Jiří Anderle)
–  pátek 30. května od 18 do 22 hodin – Galerijní noc: prohlídka výstavy, četba z knihy Jiřího Anderleho Láska za lásku, vystoupení folkové skupiny Thomband s písněmi Roberta Křesťana, Vlasty Redla, Boba Dylana, kapel Hop Trop a Čechomor a lidovými písněmi

ll1ll2ll3

ll4ll5ll6

ll7

 

26. 6. – 30. 8.        Tvorba členů Divadla Járy Cimrmana

cimrman pozvanka

 

Na vernisáži skupiny Šikovných Divadla Járy Cimrmana zahrál Thomband vedený Tomášem Vávrou i některé z písní Zdeňka Svěráka, například Elektrický valčík či Severní vítr. Jejich autor si je rád zazpíval, a spolu s ním početní návštěvníci vernisáže. Na vernisáži skupiny Šikovných Divadla Járy Cimrmana zahrál Thomband vedený Tomášem Vávrou i některé z písní Zdeňka Svěráka, například Elektrický valčík či Severní vítr. Jejich autor si je rád zazpíval, a spolu s ním početní návštěvníci vernisáže. Na vernisáži skupiny Šikovných Divadla Járy Cimrmana zahrál Thomband vedený Tomášem Vávrou i některé z písní Zdeňka Svěráka, například Elektrický valčík či Severní vítr. Jejich autor si je rád zazpíval, a spolu s ním početní návštěvníci vernisáže.

 

Jaroslav Weigel
se narodil roku 1931 v Rychnově nad Kněžnou jako syn sládka. Jak jeho otec střídal pivovary (Rychnov nad Kněžnou, Police nad Metují, Olivětín), měnil malý Jaroslav svá stálá bydliště a školy, až nakonec zakotvil v Praze, kde se učil malířství u Martina Salzmanna, kreslení u Cyrila Boudy a sochařství u Karla Lidického.

Svého vzdělání však nevyužil jako pedagog, ačkoli k tomu byl cvičen, nýbrž jako výtvarný redaktor a grafik časopisu Mladý svět, kde se věnoval i kreslenému humoru. V tomto oboru také dosáhl věhlasu, dočkav se mnoha výstav. Po roce 1969 však opouští slibnou kariéru karikaturisty a zabývá se raději užitou grafikou, malbou a ilustrací. Výběr z plodů tohoto období lze spatřit na této výstavě.

do Divadla Járy Cimrmana vstoupil v roce 1970 rolí továrníka Bierhanzla ve hře Vražda v salonním coupé. Vtiskl výtvarnou podobu divadelním programům, plakátům, publikacím a obalům gramofonových desek, a počínaje hrou Posel z Liptákova, stal se autorem výpravy a kostýmů všech inscenací Divadla Járy Cimrmana.

 

Petr Brukner
se narodil roku 1943. Jeho cesta k umění byla snadná, protože jeho rodištěm byl Písek. A rodák z této umělecké líhně by musel být hodně nešikovný, aby nevynikl. Ale jak byla jeho cesta ke slávě předem daná, tak byla klikatá. Vystudoval průmyslovou školu strojní, a pak střídal různá podivná povolání: byl redaktorem pohlednic v podniku Pressfoto, byl zaměstnán jako technická síla na zámku v Brandýse nad Labem a pak se stal lodníkem stále zakotvené lidi v podniku Československá plavba labsko-oderská.

V Divadle Járy Cimrmana působí od samého začátku, nejprve jako oponář, potom jako neherec malých rolí, a nakonec jako herec rolí velkých.

Na výstavě jsou k vidění jeho fotografické portréty. Brukner není tak naivní, jak vypadá. Soubor fotografií nazval „Lidé, které mám rád. Ačkoli.“, čímž se chytře připravil na možnost, že ho v budoucnu někdo z portrétovaných dožere.

Jan Hraběta
je šikovný od přírody. Narodil se roku 1940 v Praze Vršovicích, kde chodil nejen do školy, ale i do Sokola. Tam jsem se s ním také seznámil, mylně se domnívaje, že to bude známost krátkodobá. Hraběta rozumí elektřině, neboť se jí vyučil. Řadu let byl řidičem z povolání za volantem vozů značky Volha. Další řadu let byl osvětlovačem v Divadle Na zábradlí. Toto řemeslo pak vykonával i v Divadle Járy Cimrmana, než jsme ho z osvětlovací kabiny přenesli na jeviště, aby zahrál roli Bedřicha Síry ve hře Akt. V semináři, který této hře předchází, předvádíme Cimrmanovo divadlo beden. Hraběta má za úkol postrčit krabice dlouhým dřevěným bidlem. Když to provede a přijde se uklonit, kolega Weigel od pultíku řekne: Jan Hraběta dřevo.

To jsme ještě nevěděli že dřevo je skutečně Hrabětův materiál. Hraběta je řezbář. Všechno, co je na této výstavě ze dřeva, je od Hraběty.

 

Miloň Čepelka
Narodil se roku 1936 v Pohoří u Opočna. Po studiích na gymnáziu v Dobrušce a na Vysoké škole pedagogické v Praze, obor český jazyk a literatura, učil tři roky na základní škole v Novém Kníně. Roku 1961 odešel do Prahy do Československého rozhlasu jako redaktor a setrval tam až do září 1969. Od té doby ve svobodném povolání působí jako herec v Divadle Járy Cimrmana (od roku 1967, je zakládajícím členem), a také jako spisovatel, textař a scenárista. Jeho Mamka ve hře Akt vstoupila do dějin.

První verše otiskl v brněnském Hostu do domu. Další knížky a knížečky veršů, které vydal: Když se dnes nevrátím, Pět nocí k úplňku, Abeceda lásky, Dvě básně o smrti, Bdění ve zvěrokruhu a snad i Mandel sonetů. Kromě toho napsal scénář filmu Stůj, nebo se netrefím! s Jiřím Šebánkem a řadu rozhlasových a televizních her, pohádek, pásem, zábavných a literárních pořadů, které často i sám uváděl, a také písňové texty všech žánrů.

Výstava skupiny Šikovných

Vypadá to, jako by v Divadle Járy Cimrmana byla samá nemehla. Já, Smoljak, Vondruška… Jen čtyři jsou šikovní: Brukner, Hraběta, Čepelka a Weigel. To samozřejmě není pravda. Kdyby byl zájem, mohl bych dlouze vyprávět, na co všechno jsem šikovný například já. Ale to by zabralo tolik času, že bych to radši nechal na jindy.

Náš Mistr Jára je jedinečným příkladem šikovnosti v mnoha oborech, a tak není od věci připomenout, že interpreti jeho komedií mají i jiné dovednosti než zapamatovat si text, a po pětisté či po tisící ho nahlas veřejně opakovat. Čtyřčlenná skupina výtvarně a literárně nadaných cimrmanologů si dala název Šikovní evidentně proto, aby navázala na slavnou skupinu francouzských nezávislých, českých předválečných Tvrdošíjných, nejspíše však na poválečné Zaostalé.

Abych byl upřímný, nejstarší z Šikovných, Jaroslav Weigel, podle mě mezi Šikovné tak úplně nepatří, a nepříjemně ze skupiny vyčnívá, protože je to výtvarník z povolání, a kdo ví, jestli jeho šikovnost není vydřená studiem na vysoké škole. A kromě toho byl kdysi, spolu s

Adolfem Bornem a jinými, členem skupiny Polylegran, což je matoucí. Ale poněvadž jeho díla zabírají na výstavě nejvíc místa, nelze se o něm nezmínit.

Škoda, že my ostatní šikovní z Cimrmanova divadla nemůžeme svou šikovnost vystavit na odiv jako jmenovaná čtveřice. Smoljak umí řídit náklaďáky a plachetní lodě, Vondruška umí dirigovat orchestr a mluví pěti cizími jazyky, já …, ale to by bylo na dlouho. Berte proto Weigela, Hrabětu, Bruknera a Čepelku jako malý vzorek nás ostatních šikovných.

Z textu Zdeňka Svěráka k výstavě Šikovných.

 

5.9. – 4.10.            Obrazy a grafika Kristiana Kodeta

Kodet pozvanka

 

Vernisáž Kristiána Kodeta se konala 5. září 2014 v galerii u Schelů 
Zachyceno fotookem Miloše Dědiče

DSC02706 (2)DSC02740 (2)DSC02748 (3)DSC02750 (2)DSC02918 (2)-2DSC02925 (2)DSC02920 (2)unnamed-2DSC02701 (2)
DSC02768 (3)DSC02927 (2)

Tak zase brzy na viděnou na další vernisáži v galerii u Schelů

unnamed

 

 

30. 10. – 22. 11.   Návraty do Bretaně II., výstava k festivalu Francouzský podzim 2014

bretan pozvanka

29. 11. – 23. 12.   Adventní výstava

advent_pozvanka_2015

 

Plán výstav sezóny 2013

 

1. 1. – 27. 2.: Prodejní výstava, otevřeno na zazvonění, nebo na ohlášení

18. 3. – 11. 5.: Jarní prodejní výstava

17. 5. – 29. 6.: Olbram Zoubek POZVÁNKA Výstava děl významného umělce v interiéru galerie i na dvorku v průběhu výstavy se uskuteční Galerijní noc s hudebním programem

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Významný český sochař Olbram Zoubek oslavil 21. dubna 87. narozeniny.

Vystudoval sochařství u prof. Josefa Wagnera va Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Po absolutoriu v r. 1952 začíná jeho tvůrčí dráha pracovitého a osobitého sochaře, prezentujícího svou tvorbu na mnoha samostatných a skupinových výstavách doma i v zahraničí. Od r. 1952 je členem Svazu československých výtvarných umělců, od r. 1958 členem tvůrčí skupiny Trasa, v r. 1987 zakládajícím členem Nové skupiny, v r. 1990 členem Umělecké besedy.

Jeho celoživotní občanský postoj minulý režim netoleroval, takže sochař na vrcholu tvůrčí dráhy pracoval řadu let zejména v Litomyšli jako restaurátor. V roce 1970 byl zničen jeho náhrobek pro Jana Palacha, ale vytvořil v té době mnohá stěžejní díla, inspirovaná především ženskými postavami a řeckou mytologií. V 80. letech minulého století se postihy, jimž byl vystaven, zmírnily, umělec opět získával autoritu.

Při listopadové revoluci 1989 byl jedním z jejích významných aktérů. V r. 1990 obnovil Palachův náhrobek, zakomponoval svou posmrtnou masku Jana Palacha v desce pro Filozofickou fakultu UK. Olbram Zoubek se dočkal občanské i umělecké rehabilitace, jak dokazují jeho díla vytvořená pro veřejné prostory (např. Pomník obětem komunismu na pražském Petříně) i jeho volná tvorba.

Sochy Olbrama Zoubka se ocitly v Č. Budějovicích pouze jednou – při festivalu It´s open v r. 1992 byly vystaveny na náměstí před radnicí.

Samostatnou výstavu v jihočeské metropoli sochař neměl.

Komorní galerie u Schelů nyní vystaví zhruba 20 soch a reliéfů střední velikosti a grafické zlacené slepotisky, na dvoře tři bronzové sochy s výškou přes 2 m.

Výjimečný zážitek mezi díly Olbrama Zoubka mohou mít návštěvníci Galerijní noci 31. května mezi 18 až 22 hodinou. Zazní hudba a zpěv Petra Branta (sochaře Petra Schela) a verše Lenky Vlkové, na občerstvení se vedle vína bude podílet horkými i ledovými bylinnými čaji blízký obchůdek Bylinky Naturius.

8. 7. – 30. 8.: Veselé léto – prodejní výstava s expozicí pro dobrou náladu

6. 9. – 12. 10.: 3x Schel – výstava obrazů Aleny Schelové, asambláží Jaromíra Schela a soch Petra Schela

3_Schel_pozvanka

 

21. 10. – 23. 11.: Návraty do Bretaně – výstava umělců o. s. Hortensia ke Dnům francouzské kultury (Renata Štolbová, Josef Synek, Štěpán Mikuláš Mareš, Alena Schelová, Růžena Švecová)
Druhá část výstavy o. s. Hortensia bude probíhat ve dnech 24. 10. – 8. 11. v českobudějovické radniční výstavní síni (Josef Velčovský, Miroslav Konrád, Jiří Tiller, Petr Schel, host Adolf Born)

vystavy_2

30. 11. – 23. 12.: Adventní výstava s prodlouženou otevírací dobou

 

Plán výstav sezóny 2012

16. března v 16 hodin vernisáž výstavy

Ozvěny Francie v tvorbě českých umělců

Výstavní soubor je tvořen ze dvou částí:
1/ tvorba umělců 20. století (František Tichý, Jan Zrzavý, Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma, Kamil Lhoták)
2/ tvorba současných umělců (Josef Velčovský, Miroslav Konrád, Štěpán Mikuláš Mareš)

výstava potrvá do 21. dubna 2012

 

27. dubna v 17 hodin vernisáž výstavy Domova Libnič a Centra sociálních služeb Empatie s prodejní výstavou děl Anny Strnadové, Evy Rektoříkové, Miroslava Ižofa, Martina Beneše, Tomáše Podlahy, Pavla Hrašeho a Rostislava Tauera, výstava potrvá do 26. května 2012 spojená s aukcí

14. 9.- 20. 10. Barbara Issa Wagner, Ladislav Maria Wagner – obrazy

19. 10. od 17 h křest bibliofilie Josefa Bartušky „Vitorazsko“

26. 10. – 24. 11. Jindra Čapek – obrazy, grafika, ilustrační tvorba

30. 11. – 23. 12. Adventní výstava

 

Plán výstav sezóny 2011

18. březen – 23. duben: Reynek – Renaud / Petrkov – Grenoble

pořádají občanské sdružení Hortensia
Francouzská aliance Jižní Čechy
statutární město České Budějovice
vernisáž 18. března v 17 hodin,
úvodní slovo PhDr. Josef Kroutvor
otevřeno úterý – pátek 10 – 17 h, sobota 10 – 13 h

Reynek a Francie

V devadesátých letech 19. století navštěvují Češi stále častěji Paříž, aby se seznámili
s novými uměleckými směry a poznali atmosféru evropské metropole. Paříž je styl i móda, ale především jedinečná inspirace. Za 1. republiky vztahy ještě zesílí, pro českou avantgardu je moderní umění bez Paříže prostě nemyslitelné.
Není tedy divu, že i Bohuslav Reynek zaměří svou pozornost k francouzské kultuře. Reynek vyšel z tradice symbolismu a jeho vztah k Francii nebude tak jednosměrný
a závislý na pařížských novinkách. Při své první cestě v roce 1911 se sice zastaví v Paříži, ale cílem cesty je Bretaň, chudý a drsný kraj. Už tehdy se projeví Reynkovo bytostné venkovanství, neboť místa, kde maloval Paul Gauguin, jsou pro něj důležitější než rušné velkoměsto. Concarneau, černobílý linoryt z roku 1921, je jedinou vzpomínkou
na Reynkovu poněkud záhadnou zimní cestu do Bretaně.
Kontakt s Josefem Florianem, práce pro Dobré dílo, nakladatelství v Nové Říši, posílí ještě více Reynkův zájem o francouzské výtvarné umění a literaturu. Právě Florian vydává
v roce 1915 album reprodukcí z díla Georges Rouaulta. Charles Péguy, vydaný v Dobrém díle ve stejném roce, je prvním Reynkovým knižním překladem francouzské poezie. Překlad zápisků Paula Gauguina, vydaný v roce 1916, je patrně dodatečným zhodnocením Reynkovy bretaňské cesty. V dalších letech počet překladů houstne, zájem o literaturu
se dělí se zájmy výtvarnými, a často se tyto zájmy navzájem prolínají. V roce 1920 vznikají první linoryty, ostře řezané grafiky, ovlivněné už poetikou expresionismu. Nepochybně důležitý je i kontakt s Josefem Čapkem, jehož linoryty v roce 1922 doprovodí Reynkovu sbírku Rybí šupiny.
V roce 1923 se Reynek opět rozjíždí do Francie, ale ani tentokrát není cílem Paříž,
ale poutní místo La Salette. Ve stejném roce přeloží Reynek prvotinu Suzanne Renaud, básnířky z Grenoblu. Tak začíná citový vztah, který je 13. března 1926 stvrzen sňatkem.
V roce 1928 se v Grenoblu narodí první syn Daniel, v následujícím roce syn Jiří. Francouzské vlivy, pobyty v Grenoblu, toulky po okolí, svatební cesta do Provence, přátelství s Jeanem Gionem, Georges Bernanosem, Henri Pourratem ovlivní život i tvorbu. V Grenoblu v roce 1927 Reynek poprvé vystaví své práce – pastely – na veřejnosti. Výstavy skupiny l´Effort se zůčastní i dva významní čeští umělci – Otakar Kubín a Jiří Kars. Dá se říci, že i tentokrát se Reynek vyhnul Paříži, daleko bližší je mu region.
Grenoble obklopují vysoké hory, ale o tyto dramatické alpské velikány nejevil Reynek žádný zájem. Jako by svým duchem zůstával stále na své rodné Vysočině, v kopcovité krajině s polními cestami, roztroušenými vesnicemi a venkovskými kostelíky. Je docela pochopitelné, že se jeho oblíbeným motivem stal malý kostelík v St.Nizier nedaleko St.Martin d´Uriage. Kostelík je prostý, ale poetický, srostlý s okolní krajinou a s příběhy pastýřů.
Reynek byl velký kreslíř, kreslil téměř denně, často v zimě, za jakéhokoli počasí. Právě tato kreslířská zdatnost a houževnatost mu pomohla přejít od linorytů k jeho nejvlastnější grafické technice – k suché jehle a kolorovanému leptu. Když Reynek při jedné procházce v botanické zahradě v Grenoblu objeví zapomenutou krabici tiskařských barev, bude to považovat za osudovou výzvu. V roce 1933 získává Šimonovu příručku umělecké grafiky, zakupuje si satinýrku a pouští se sám do prvních grafik. Po smrti otce v roce 1936 přebírá statek v Petrkově a povinnosti s ním spojené. Přicházejí špatné časy a na další cesty do Francie už není pomyšlení. Jen Suzanne Renaud navštěvuje před válkou ještě jednou svou rodinu v Grenoblu – už sama. Reynek se uzavírá do vlastního světa, pase ovce,
ale válečné události se nevyhnou ani Petrkovu. Za německé okupace přichází násilné vystěhování, po komunistickém puči je v roce 1949 statek zestátněn.
Padesátá a šedesátá léta jsou naplněna usilovnou prací, která zahání chmury, samotu
a nepřízeň doby. Do Petrkova přicházejí přátelé, příznivci a obdivovatelé neoficiálního díla. V roce 1964 se konečně uskuteční první Reynkova výstava, dostavuje se uznání, zájem kulturní veřejnosti rychle roste. Reynek vystavuje v Brně, Praze, Soběslavi, Lounech, Ústí nad Labem, Ostrově nad Ohří, Liberci i v Havlíčkově Brodě, odkud je to do Petrkova už jen kousek. Také z Francie přijíždějí po dlouhé pomlce první návštěvy. Helene Elisabeth Félix-Faure z Grenoblu, syny Danielem a Jiřím nazývaná „Šonšon“, přiváží do
Petrkova nedostatkovou kvalitní kávu a nové knihy. Reynkovy grafiky se opět dostávají
do Francie a i tam vzbudí živý zájem, který nakonec vyvrcholí založením společnosti Romarin z iniciativy Annick Auzimour. Díky překladům bohemisty Xaviera Galmiche
se francouzští čtenáři mohou seznámit i s Reynkovým básnickým dílem. 21.1.1964 zemřela Suzanne Renaud, 28.9.1971 zemřel Bohuslav Reynek. Petrkov se stal v české kultuře pojmem, hodnotou, v níž důležitou roli hrají česko-francouzské kulturní vztahy.

Josef Kroutvor

13. květen – 11 červen: výstava grafiky Jiřího Slívy

17. červen – 16. červenec: vernisáž výstavy ak. soch. Miroslava Rabocha st.
k významnému životnímu jubileu autora výstava potrvá do 16. července

22. červenec – 20. srpen: vernisáž výstavy Josefa Synka – obrazy a Mariny Bertoia (Toskánsko) – dřevořezby
výstava potrvá do 20. srpna

25. srpen – 17. září: Rodinné stříbro
Bechyňská keramika: řemeslo – osobnosti – tradice

23. září: vernisáž výstavy fotografií Jana Saudka
výstava potrvá do 29. října

4. listopad: vernisáž výstavy obrazů Luďka Stukbauera
výstava potrvá do 30. listopadu

2. prosinec: vernisáž Adventní výstavy
výstava potrvá do 23. prosince

 

Plán výstav sezóny 2010

18. březen (vernisáž v 17 h) – 20. duben: Štěpán Mikuláš Mareš KRÁSNÝ SVĚT – LE BEAU MONDE
Výstava je pořádána ve spolupráci s Francouzskou aliancí Jižní Čechy ke Dnům francouzské kultury v Českých Budějovicích.

Výstava představí výběr z patnáctileté tvorby autora, vztahující se k osobnostem francouzským, ale i dalším, včetně osobností českých (např. František Kupka, Jan Zrzavý), jejichž tvorbu francouzské prostředí inspirovalo. Osobností, které s Francií spojily své životy, osudy i tvorbu. Umocní ji silný osobní vztah autora k Francii, jeho cesty do Paříže či Bretaně. Výstavní soubor utvoří obrazy, kresby, koláže, fotografie a trojrozměrné předměty v celkovém počtu cca 80 děl

7. květen – 22. květen: KRÁSA OBYČEJNÝCH VĚCÍ
výstava originálních knižních obálek Josefa Čapka Výstavu při vernisáži uvede
Doc. PhDr. Matouš Vondrák (katedra výtv. výchovy PF Jihočeské univerzity)

Výstava představuje linorytové knižní obálky Josefa Čapka. Jde o originály, které vzhledem k nízkým nákladům brožovaných knížek představují samy o sobě malé poklady. V tomto období nebyly finanční prostředky na nákladné hlubotiskové techniky. Vše tedy vyřešil kouseka lina připevněný na dřevěnou destičku. Pro náklady jednotlivých knížek, pohybující se často v řádu několika set kusů, toto řešení dostačovalo. Z nouze se tak zrodily tiskové originály, které zásluhou Josefa Čapka představují krásu obyčejných věcí. Většina exponátů pochází z let 1920 – 29 a připomíná nástup moderní české výtvarné tvorby po vzniku čsl. státu. Čapkovy obálky vyvolaly nedávno velký ohlas na samostatné výstavě v Tokiu a staly se i součástí jeho výstavy v Jízdárně Pražského hradu, která končila v lednu t. r. Výstava je také splátkou dluhu vůči významnému jihočeskému rodákovi
dr. Štorchu-Marienovi, v jehož nakladatelské péči většina linorytových obálek vycházela
v dnes již legendárním nakladatelském domě Aventinum Praha. Vodňanský rodák měl mimořádný cit pro moderní umění v českých podmínkách. Byl to on, kdo
v tzv. „Aventinské mansardě“ představil pražské veřejnosti Jana Zrzavého a Františka Tichého. Výstavu doplňuje cyklus litografií, které Josef Čapek věnoval dětskému světu. Vystavená díla jsou majetkem galerie a ze zápůjček dalších členů o. s. Hortensia. Výsledek této sběratelské činnosti v českobudějovických podmínkách může být považován
za samostatný kulturně-umělecký počin.

28. květen – 26. červen: Josef Kroutvor MALIČKOSTI
kresby, knížky, lina a jiné věci

Výstavu tvoří kresby, grafiky, knihy a předměty ze sbírky PhDr. Josefa Kroutvora, vycházející z jeho častých pobytů na jihu Čech. Dále díla inspirovaná zájmem o starou čínskou poezii, kaligrafii, a také japonskou keramiku. Na výstavě bude mj. prezentována jeho poslední vydaná kniha Klobouk, kniha a hůl – Studie kráčející postavy v krajině (Pulchra, 2009). Autor do ní zařadil např. poutnické eseje ze Šumavy (Adalbert Stifter, Karel Klostermann, Josef Váchal), z Novohradských hor či z Vysočiny (Bohuslav Reynek).

Esejista, básník a prozaik Josef Kroutvor, nar. 1942 v Praze,
Vystudoval filozifii, historii a dějiny umění na PF UK v Praze. Rok pobýval na univerzitě
Ve francouzském Besanconu. V letech 1970 – 2003 pracoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako odborný pracovník se zaměřením na dějiny plakátu, od r. 1993 jako vedoucí oddělení užité grafiky a fotografie. V r. 2005 spolupracoval s D. Radokem na libretu Popis jednoho zápasu na motivy prózy F. Kafky (Opera Göteborg, pražské Divadlo Na zábradlí). Spolupracuje s Českým rozhlasem 3 – Vltava. Žije v Praze a jihočeském Kramolíně. Knižně vydal: Hlava Meduzy (1985), Pražský chodec (1985), Jiří Sopko (1990), Potíže s dějinami (1990), Egon Schiele (1991),Benátky (1992), Praha, Město ostrých hran (1992), Poselství ulice (1993), Josef Váchal a Šumava (1994), Pocta Gustavu Klimtovi (1996), Živly (1997), Café fatal (1998), Fernety (1999), Dandy a manekýna (1999), Suterény (2001), Města a ostrovy (2002), Pouštění apírových draků (2002), Můj Mácha (2003), Rozsypaný čaj (2005). Uspořádal antologie Škola české grotesky (BB Art, 2002), Putování a listování (BB Art, 2004) a Poezie režná i glazovaná v řemesle hrnčířů (BB Art, 2006). V případě PhDr. Josefa Kroutvora jde o mimořádnou osobnost současné české kultury, jehož tvorba zasahuje do několika uměleckých oborů včetně výtvarného umění. Právě pro jeho mnohorozměrný talent ho chceme představit kulturní veřejnosti v Č. Budějovicích.
O významu jeho výstavy svědčí i skutečnost, že na její přípravě spolupracuje českobudějovický rodák prof. Petr Porcal, který v současné době přednáší dějiny umění ve Florencii.

2. červenec – 14. srpen: Roman Brichcín, Miroslav Konrád CESTY A NÁVRATY
Pořádá občanské sdružení Hortensia.
Soubor maleb, akvarelů, kreseb a grafiky dvou členů občanského sdružení navazující
na výstavu o. s. Hortensia Duchovní krajina Silva Nortica probíhající ve stejné době v Dominikánském klášteř
v Č. Budějovicích (velkoplošné fotografie Jiřího Tillera).

11. září – 16. říjen: Sára Saudková – fotografie

23. říjen – 20. listopad: Renata Klogner Štolbová
autorská výstava obrazů a plastik doprovázená keramikou Karla Žíly

26. listopad – 23. prosinec: Adventní výstava, Vítání adventu v Panské ulici
s novou výstavou a adventními drobnostmi, punčem i pečenými kaštany:
sobota 27. 11. 2010
9.30 – 17 hodin
ve spolupráci se Zlatnictvím TULLIPE, Panská 6 a prodejnou DOMESTIKA v Rabenštejnské věži

 

Plán výstav sezóny 2009

Leden – proměná prodejní výstava

Únor – Březen – Ukázka výstavy Duchovní krajina ve spolupráci s občanským
s o.s. Hortensia

16.4 – 7.5. Ve spolupráci s občanským sdružením Hortensia výstava „Duchovní krajina: Jižní Čechy – Bretaň“ v rámci Dnů francouzské kultury v Č. Budějovicích, k Mezinárodnímu dni památek Dům kultury Metropol České Budějovice

15.5. – 20.6. – Jiří Zeman – retrospektiva Výstava obrazů významného českobudějovického umělce ze soukromé sbírky Komorní galerie u Schelů České Budějovice

3.7. -.25.7. – Kresby, grafika a ilustrace Jiřího Suchého

31.7. – 12.6. – Obrázky z cest členů občanského sdružení Hortensia Miroslava Konráda, Štěpána Mikuláše Mareše, Jaromíra Schela, Aleny Schelové, Josefa Synka, Jany Peškové, Renaty Klogner Štolbové, Růženy Švecové a Jiřího Tillera

8. 9. – 4. 10. Duchovní krajina: Jižní Čechy – Bretaň
velkoformátové fotografie Jiřího Tillera, obrazy a kresby Miroslava Konráda a Romana Brichcína, dřevěné sochy Tomáše Štolby, dokumentární panely Národního památkového ústavu České Budějovice.  Prezentace výstavy o. s. Hortensia v partnerském městě Lorient/Bretaň

25.9. – 17.10. My z Empatie
výstava prací klientů Domovo Libnič a Centra sociálních služeb Empatie

23.10. – 21.11. Josef Velčovský (kresby, grafika ilustrace)
Zvažovali jsme výstižný název pro tuto výstavu (Z cest, Ženy, Krajiny…), ale nakonec ji pojmenovali jen obecně. Autor výstavy na otázku svých motivů odpovídá: „Ženské tělo, Žena – Krajina, tou se dá neustále procházet a kochat se jí.“

Akademický malíř Josef Velčovský (nar. 1945 ve Václavovicích, žije a tvoří v Praze) hodně cestuje. Po studiích absolvoval stáž v Paříži, další v Provenci a v Bretani. Několikrát pobýval ve Finsku, inspiraci hledal v Africe, v Rusku, v zemích kolem Černého moře
a jinde. Uspořádal na 120 samostatných výstav, vedle ČR a evropských zemí vystavoval
v USA, Japonsku či Mongolsku. Ilustroval přes osmdesát knih (K. H. Mácha, Lustig, Čechov, E. A. Poe, Seifert, ale též jihočeský básník Miroslav Hule).

27.11 – 23.12. Adventní výstava

Touto Adventní výstavou 2009 Komorní galerie u Schelů dovršila celkový počet uspořádaných výstav na rovnou stovku. Vážíme si toho, že jsme u nás v galerii, založené koncem roku 1998, mohli poznat spoustu výborných lidí a mezi nimi najít i nové přátele. Těší nás, že návštěvníci do galerie chodí v hojném počtu – ať už pro dobrou náladu, anebo sobě či někomu blízkému udělat radost. A též, že naše výstavy stojí za to, aby k nám jezdili i návštěvníci, kteří nebydlí za rohem. V knize návštěv máme tolik krásných zápisů! – ty nás povzbuzují v další činnosti.
Jsme rádi, že jsme měli možnost poznat zblízka řadu kumštýřů, a to nejen skrze jejich talent, ale i jejich starosti. Že jsme díky pochopení převážné části zastupitelů města mohli koupit sousední nevzhledné garáže, v roce 2002 zvětšit prostory galerie
a zajímavou činností vylepšit image Panské ulice s snad i samotného města. Potěšilo nás, že povodeň v roce 2002 nenarušila statiku přístavby galerie a my jsme ji mohli podle projektu ing. arch. Timra dokončit.
Radost nám dělá i to, že se nám pod střechou galerie podařilo vytvořit inspirativní prostor pro občanské sdružení Hortensia, které se má k světu. Získali jsme důvěru partnerů, kteří nám po ta léta zachovali přízeň a pomáhají nám uvést do souladu náklady a příjmy galerie, což je pro její chod moc důležité.

 

Plán výstav sezóny 2008

7.4. – 10.5. – Dny francouzské kultury – Pařížský adresář č. 4 Štěpána Mikuláše Mareše „Le Cadavre Exquis“
(Vybraná mrtvola bude pít mladé víno – z textu surrealisty Andé Bretona)

16. 5. – 17. 6. – JOSEF VÁCHAL neznámý

Pod tímto názvem zahájí Komorní galerie u Schelů v pátek 16. května v 18 h mimořádně zajímavou výstavu. Tvoří ji dosud nevystaveá sbírka uměleckého knihvazače Ladislava Hodného st. z Týna n. Vltavou (1909 – 2000).Váchalovy grafiky, korespondence, fotografie a další dokumenty pocházejí z let 1951 – 1952. Sbírku zapůjčil k výstavě um. knihvazač
a malíř L. Hodný ml. (nar. 1943 ).Výstava potrvá do 14. června 2008

24. 6. – 26. 7. – Výstava pro radost nová díla kmenových výtvarníků galerie a výtvarníků
a fotografů o. s. Hortensia

1.8. – 23.8.  –  Cecilia Chiavistelli (Florencie) „Nature Morte“ (Zátiší) (papier-maché)

1. 8. v 18 hodin vernisáž výstavySochařka Cecilila Chiavistelli se výtvarně formovala
v Toskáně, mezi Florencií a Sienou. Po létech výzkumu v nefigurativním a konceptuálním umění se opět vrátila ke znázorňování objektivní reality, i když moudře manipulované zvolenými výtvarnými prostředky: papier-maché a bílá barva. Ve svých trojrozměrných zátiších jakoby znovu interpretovala tichý hlas malovaných zátiší Giorgio Morandi. Objekty komorních rozměrů jsou plné intimity a ticha.
Umělkyně uspořádala řadu výstav po celém světě, v České republice dosud představila svou tvorbu v Muzeu českého výtvarného umění v Praze, na jihu Čech v klášteře Zlatá Koruna, v českobudějovickém Domě umění. Pravidelně se se v posledních letech zúčastňuje Vltavotýnských výtvarných dvorků.

29. 8. – 25. 9., vernisáž 29. 8. v 18 h

Město České Budějovice jako inspirace malířů a grafiků

X. pokračování volného cyklu připravovaného ke Dnům evropského dědictví
Výstava sestavená z děl Adolfa Trägera, Jana Rafaela Schustera, Hynka Kotta, Ady Nováka a dalších umělců, které v jejich tvorbě v minulém století inspirovalo město České Budějovice. Díla pro výstavu jsou zapůjčena z Magistrátu města České Budějovice, Alšovy jihočeské galerie a od soukromých vlastníků.Výstavu v galerii pořádá občanské sdružení Hortensia. Finančně ji podpořilo město České Budějovice a společnosti
1. JVS Č. Budějovice a EGE Č. Budějovice.

10. 10. – 4. 11., vernisáž 10. 10. v 17 h
Dívky z aleje vzdechů
kresby, obrazy, grafika a objekty výtvarníků o. s. Hortensia Štěpána Mikuláše Mareše
a Josefa Synka Ke společné výstavě na téma „ženy“ byli oba autoři – dlouholetí přátelé- vyzváni galerií. Dohodli se, že v ní „odhalí“ svůj osobní i umělecký vztah k múzám svého života. Název výstavy vymyslel Š. M. Mareš. Od obou autorů lze očekávat zajímavé výstavní soubory. V rámci tohoto tématu bude netradičně pojata i vernisáž výstavy.

7. 11. – 22. 11., vernisáž 7. 11. v 17 h
Adolf Born – O zvířatech a lidech
Prodejní výstava grafik.

28. 11. – 23. 12., vernisáž 28. 11. v 17 h
Adventní výstava

Prodejní výstava děl kmenových výtvarníků galerie a grafiky předních českých umělců, tematicky zaměřená k adventu.Touto výstavou galerie oslaví 10. výročí své činnosti. Výstava soustředí zejména nová díla Renaty Klogner Štolbové a Tomáše Štolby. Část výstavy bude věnována grafické tvorbě Adolfa Borna. Dále nabídne
např. skleněné šperky Sklářského studia manželů Olivových, drobnou keramiku Ály a Martina Rabochových a řadu dalších možností pro výběr vánočních dárků.Jednu z atraktivit výstavy chystá vedle obrazů Renata Klogner Štolbová v podobě českého vydání (dosud Don Bosco Mnichov) vystřihovacího Betlému, který autorka doprovodila vlastními pohádkami.

 

Plán výstav sezóny 2007

1. 27. 3. – 7. 4. Velikonoční výstava

Obsahově laděna do předvelikonočního období: skleněné předměty a šperky manželů Olivových (Železný Brod), nové fotografie Jiřího Tillera doplněné díly jihočeských výtvarníků a fotografů.

2. 10. – 28. 4. Cathy Toussaint – obrazy a sochy

Výstava ke Dnům francouzské kultury v Č. Budějovicích pořádaná ve spolupráci
s Francouzskou aliancí Jižní Čechy – Č. Budějovice představila obrazy a plastiky umělkyně z francouzského Lyonu.

3. 4. – 25. 5. Stanislava Brůhová – Fotohrátky

MUDr. Stanislava Brůhová, českobudějovická oční lékařka, má několik koníčků. V minulých letech hodně spolu s manželem cestovala hlavně po islámských zemích, psala a vydávala cestopisy. Reportážní snímky z cest ji přivedly k hlubšímu zájmu o fotografování
a experimentování s digitální fotografií, jimž se věnuje v současnosti. V roce 2006 představila tyto své práce v Prachaticích a v Praze. Na své třetí výstavě, tentokrát u nás, vystavila především fotokoláže a fotomontáže ze své portrétní tvorby, plné nápaditosti
a osobitého humoru.

4. 12. – 30. 6. Barbara Issa Wagner – obrazy

Tvorba mladé jihočeské autorky, žijící v Písku. Barbara Issa Wagner vystudovala gymnázium a malířsky se školila u svého otce Ladislava Marii Wagnera a na Eccola de belles art v Barceloně. Vedle dosud uskutečněných výstav v České republice vystavovala
v Rakousku, Německu, Francii a ve Španělsku.

5. 31. 7. – 18. 8. Letní výstava

V plné turistické sezóně galerie ve spolupráci s výtvarníky a fotografy občanského sdružení Hortensia návštěvníkům nabídla pestrou přehlídku jejich děl.

6. 24. 8. – 22. 9. Budějovické mosty

Výstava koncipovaná ke Dnům evropského dědictví. V IX. pokračování volného cyklu „Město České Budějovice jako inspirace“ galerie navázala na loňskou úspěšnou spolupráci při výstavě „Budějovický rynek“ se dvěma autory : fotografem a sběratelem starých pohlednic Milanem Binderem a kreslířem a zaníceným amatérským historikem města Janem Schinkem. Jako nové téma autoři zvolili mosty ve městě a jejich prezentaci historickou a současnou, v případě nových mostů (na snímku) pro obyvatele města možná i objevnou.

7. 2. – 24. 11. Ladislav Maria Wagner – obrazy

Ladislav Maria Wagner (nar. 1945, Nitra), žije v posledních letech (po přechodných místech v Rožmberku a v Č. Krumlově) v Hajanech u Blatné. Ve své tvorbě navazuje
na staré holandské mistry, inspiroval se díly barokních malířů, nemalý vliv na něj mělo surrealistické hnutí, zejména díla Salvadora Dalí. Mezi své přátele a učitele, ať už po výtvarné či filozofické stránce, řadí Jana Zrzavého, Bohumila Slánského, Ladislava Placatku či Jindřicha Chalupeckého. Léty se vypracoval k charakteristickému vlastnímu výtvarnému názoru a dospěl k politickému smýšlení, které často nebyly po chuti minulému režimu u nás ( v té době malíř pobýval na Ostravsku). Po krátkodobých pobytech v zahraničí (Francie, Španělsko, Německo) se usadil na jihu Čech. Kdo se kdy setkal s Ladislavem M. Wagnerem ví, že se jedná o osobnost s vyhraněnými názory
na život i tvorbu.

8. 30. 11. – 23. 12. Adventní výstava

Výstava (ve spolupráci s občanským sdružením Hortensia) už tradičně jako každým rokem prezentovala adventně laděnou tvorbu zhruba desítky výtvarníků, jejíž jádro tvořil dřevěný betlém a další plastiky uměleckého řezbáře Tomáše Štolby a obrazy Renaty Štolbové, doplněné grafikou předních českých umělců.

 

Vybrané pozvánky za minulé roky


Komorní galerie u Schelů

Panská 7
České Budějovice
370 01

+420 606 815 020
+420 387 432 293

panska7@schel-galery.cz


Administrátor: Pixelart s.r.o. © 2013